světlo

všechno bylo jak má být

a já čekala že bude klid

že všechno bude tak jak má

že nikdy už nebude tma

já šťastná jsem a nevnímám

jak všude kolem vládne tma

do mé duše světlo přišlo

slunce štěstí na svět vyšlo

někdo ho však odmítá

nevnímá a přemítá

jak by sobě uškodil

a svět kolem poškodil

proč to dělat?

proč, jen proč?

jestli nechceš světlo

tak do propasti skoč

to je však moc jednoduché

letíš, letíš, plachtíš vzduchem

ničemu to nepomůže

uvadnou jen další růže

co jsi tím chtěl dokázat?

co světu jsi chtěl ukázat?

co je skryté?

špatnost světa?

za chvilku zbyde jen věta

“opustil nás drahý přítel”

uneseme tento příděl?

tak radši zůstaň a buď s námi

zapomeň že jsme se smáli

dobré se zas navrátí

a nic světlo nezhatí