viděl jsem a nevím

viděl jsem radost

viděl jsem žal

viděl jsem smutek

viděl jsem klam

viděl jsem štěstí

viděl jsem podlost

viděl jsem neklid

viděl jsem dost

viděl jsem domy

viděl jsem most

viděl jsem pohromy

viděl jsem dost

viděl jsem to

co jiný by nečekal

viděl jsem zlo

každý se zalekal

viděl jsem to

co vidět už nechci

viděl jsem dost

víc vidět už nechci

viděl jsem nemoci

viděl jsem krutost

nebylo pomoci

už toho mám dost

nevím kam dát se mám

nevím kam utéci

nevím a jsem tak sám

nevím jak pomoci

viděl jsem všechno

nevím však nic

viděl jsem vaše zlo

nevím co říct

útěk

voda teče po tváři

na lampě jsou komáři

běžím, běžím kaluží

vážně si to zasloužím?

proč přišlo to, co nechtěl jsem

proč připadá mi, že jsem psem

který žene se a neví kam

je neustále udýchán

moc tád by se zastavil

deštěm svou tvář ochladil

však musím se hnát stále dál

te%d už jen abych se bál

proč však stále utíkat

stále někam pospíchat

u okna

jednoho dne jsem se probudil

a stoupl si k oknu

napadlo mě, že bych se posadil

avšak v tu chvíli, jsem květináč zvrhl

nemohl jsem se však odtrhnout od okna

a od toho, co jsem v něm viděl

kdyby však někdo zahlédl, že stojím u okna

na zemi květináč, tak bych se styděl

továrna

vyhořelá továrna s propadlou střechou

a vrstvou prachu, kterou se bojíš vdechnout

rozlomenými trámy padá dovnitř sníh

z přízemí zaslechneš starý dětský smích

uvnitř prach se víří

a na půdě bydlí netopýři

pavouci krajky do oken vetkali

asi soutěží s mrazem

rozbitými okny fouká

a pomalu padá sníh na zem

moje stopy jsou už dávno zaváté

i když dnes jsem tu už popáté

to je zase den

stála jsem na opačné straně bazénu

a dívala se do davu

dívala se do lidí

mám radši když mne nevidí

cvičení ve vodě hned takhle po ránu

cvičení vě vodě

někdy křeče z něj dostanu

na přechodu čekám na zelenou

a na nohou

mám každou ponožku

jinou

temno a vlhko

temno a vlhko, kolem něj bylo

temno a vlhko, ho obklopilo

jak se tam dostal, chtěl vědět sám

jak odpověď dostat, když kolem je tma

natáhl ruku, prsty své nespatřil

natáhl ruku, pohled mu nestačil

chtěl vědět kde je, bál se však pohnout

chtěl vědět kde je, chtěl něco šlohnout

dotknul se stěn, ze slizkého kamení

dotknul se stěn, chtěl najít znamení

temno

jít sám po ztemnělé ulici

po tom vždycky toužil

ne jít po ulici při vánici

zvlášť když nad ním divný stín kroužil

zvláštní pocit v jeho mysli

neuměl ho vysvětlit

do rukou mu něco vtiskli

asi to měl doručit

nevěděl však kam a proč

netušil o co jim šlo

jdi rovně a doprava zatoč

tam on bude stát

jenže kdo

nevěděl s kým se setkat

nevěděl co mu říct

prý ho znal, ale odkud

co když už bude pryč

co když na místo přišel pozdě?

co když přišel v jiný den?

co když přišel v jiné době?

do když je všechno pouze sen?

co když si všechno jen nalhává?

co když je všechno jenom hra?

stála mu za to ta námaha?

dávno už kolem padla tma

neví, neví čemu věřit

neví, neví má li zůstat

neví, neví komu svěřit

svůj život

který jediný mu zůstal

tak jak

proč celý život

čekat na zázrak

proč se jenom lekat

kde spočine můj zrak

proč dělat jen to co je psáno

proč mít jen to co je dáno

proč dělat jen co se smí

proč neuskutečnit své sny

proč neděláme co je v mysli

v hloubce temně schované

proč si každý hnedka myslí

že co dělám, to je špatné

světlo

všechno bylo jak má být

a já čekala že bude klid

že všechno bude tak jak má

že nikdy už nebude tma

já šťastná jsem a nevnímám

jak všude kolem vládne tma

do mé duše světlo přišlo

slunce štěstí na svět vyšlo

někdo ho však odmítá

nevnímá a přemítá

jak by sobě uškodil

a svět kolem poškodil

proč to dělat?

proč, jen proč?

jestli nechceš světlo

tak do propasti skoč

to je však moc jednoduché

letíš, letíš, plachtíš vzduchem

ničemu to nepomůže

uvadnou jen další růže

co jsi tím chtěl dokázat?

co světu jsi chtěl ukázat?

co je skryté?

špatnost světa?

za chvilku zbyde jen věta

“opustil nás drahý přítel”

uneseme tento příděl?

tak radši zůstaň a buď s námi

zapomeň že jsme se smáli

dobré se zas navrátí

a nic světlo nezhatí

světla na obloze

světla na obloze hledají tmu

a doufají, že ji dostihnou

hledají dokola tady a tu

já doufám, že ji nenajdou

světla krájejí oblohu na malé kousky

létají ze strany na stranu

proužek tmy už je tak moc úzký

bojím se, že ho dostanou